Současná Evropa 2014, 2014(2):3-15

Nový institucionalismus ve výzkumu europeizace: pozitivistická nebo vědecko-realistická metateoretická syntéza?

Jan Poruba

Propojení europeizace s argumenty racionálního, sociologického (konstruktivistického) a historického institucionalismu se stalo důležitou a často využívanou součástí výzkumu. Zahrnout všechny tři přístupy do koherentního výzkumného rámce však není samozřejmé, protože zejména racionalismus a konstruktivismus jsou teorie vycházející z odlišných předpokladů. Cílem textu je v českém prostředí otevřít diskusi o slučitelnosti těchto přístupů a zároveň nabídnout možnosti, jakým způsobem lze teorie nového instutucionalismu v rámci jednoho výzkumu reflektovat a syntetizovat na metateoretické úrovni, přičemž kromě v praktickém výzkumu dominantní pozitivistické pozice bude představen i možný dialog teorií vycházející z perspektivy vědeckého realismu. Výsledkem není argument, že jeden způsob integrace je vhodnější než jiný, ale upozornění, že by této, na první pohled velmi abstraktní, části výzkumu měla být věnována patřičná pozornost.

Keywords: Europeizace, pozitivismus, vědecký realismus, racionální institucionalismus, sociologický institucionalismus, historický institucionalismus, syntéza teorií

New Institutionalism in Europeanization Research: Positivist or Scientific Realist Metatheory Synthesis?

Combination of europeanization and arguments of rational, sociological (constructivist) and historical institutionalism has become an important and frequently used part of research. To include all three approaches in a coherent research framework is however not axiomatic, as namely rationalism and constructivism are theories arising from different premises. Aim of the introduced text is to open a debate about compatibility og these concepts and to offer alternatives on how new institutionalism theories can be reflected and synthesized on metatheoretical level within one research. Apart from positivist position prevailing in practical research, a possible dialogue of theories based on scientific realism viewpoint will be introduced. Conclusion hereof is not the argument that one way of integration is more suitable than others but a claim that appropriate attention should be drawn to this seemingly abstract part of research.

Keywords: Europeanization, Positivism, Scientfic Realism, Rational Institutionalism, Sociologic Institutionalism, Historic Institutionalism, Theory Synthesis
JEL classification: F59

Published: December 1, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Poruba, J. (2014). New Institutionalism in Europeanization Research: Positivist or Scientific Realist Metatheory Synthesis? Contemporary Europe, 2014(2), 3-15
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. BACHE, I. - BULMER, S. - GUNAY, D. (2012). Europeanization: A Critical Realist Perspective. In: EXADAKTYLOS, T. - RADELLIi, C. M. (eds). In: Research Design in European Studies: Establishing Causality in Europeanization. New York: Palgrace Macmillan, s. 64-84. Go to original source...
    2. BAUER, M. W. - KNILL, C. - PITSCHELL, D. (2007). Differential Europeanization in Eastern Europe: The Impact of Diverse EU regulatory Governance Patterns. In: European Integration, roč. 29, č. 4, s. 405-423. Go to original source...
    3. BÖRZEL, T. A. - RISSE, T. (2000). When Europe Hits Home: Europeanization and Domestic Change. In: European Integration online Papers, roč. 4, č. 15, s. 1-20.
    4. BULMER, S. (2007). Theorizing Europeanization. In: GRAZIANO, P. - VINK, M. P. (eds.). Europeanization: New Research Agendas. Houndmills: Palgrave Macmillan, s. 46-58. Go to original source...
    5. DRULÁK, P. (2009). Syntéza teorií cestou jejich destrukce. In: BARŠA, P. a kol. Dialog teorií: Filozofická dilemata ve výzkumu mezinárodních vztahů. Praha: Sociologické nakladatelství, s. 225-245.
    6. EXADAKTYLOS, T. - RADAELLI, C. M. (2009). Research Design in European Studies: The Case of Europeanization. In: Journal od Common Market Studies, roč. 47, č. 3, s. 507-530. Go to original source...
    7. EXADAKTYLOS, T. - RADELLI, C. M. (eds., 2012). Research Design in European Studies: Establishing Causality in Europeanization. New York: Palgrace Macmillan, s. 64-84.
    8. CHECKEL, J. T. (2006). Tracing Causal Mechanisms. In: International Studies Review, roč. 8, č. 2, s. 362-370. Go to original source...
    9. JACOBY, W. (2004). The enlargement of the European Union and NATO ordering from the menu in Central Europe. New York: Cambridge University Press. Go to original source...
    10. JOHNSON, J. (2006). Two track diffussion and central bank embeddedness: the politics of Euro adoption in Hungary and the Czech Republic. In: Review of International Political Economy, roč. 13, č. 3, s. 361-386. Go to original source...
    11. JUPILLE, J. - CAPORASO, J. A. - CHEKEL, J. T. (2003). Integrating Institutions: Rationalism, Constructivism, and the Study of the European Union. In: Comparative Political Studies, roč. 36, č. 1-2, s. 7-40. Go to original source...
    12. KOŘAN, M. (2009a). Dilemata z pohledu filozofie vědy. In: BARŠA, P. a kol. Dialog teorií: Filozofická dilemata ve výzkumu mezinárodních vztahů. Praha: Sociologické nakladatelství, s. 187-224.
    13. KOŘAN, M. (2009b). Jakou cestou po pozitivismu? Pragmatismus a vědecký realismus a jejich role ve výzkumu mezinárodních vztahů. In: Mezinárodní vztahy, roč. 44, č. 1, s. 7-36.
    14. KNILL, CH. - LEHMKUHL, D. (2002). The national impcat of European Union regulatory policy: Three Europeanization mechanism. In: European Journal of Political Research, roč. 41, č. 2, s. 255-280. Go to original source...
    15. KNILL, CH. - TOSUN, J. (2009). Post-accession transpozition of EU law in the new member states: a cross-country comparision. In: European Integration online Papers, roč. 13, č. 2, s. 1-18.
    16. KURKI, M. (2006). Causes of A Divided Discipline: Rethinking the Concept of Cause in International Relations Theory. In: Review of International Studies, roč. 32, č. 2, s. 189-206. Go to original source...
    17. KURKI, M. (2008). Causation in international relations reclaiming causal analysis. Cambridge: Cambridge University Press. Go to original source...
    18. MARCH, J. G. - OLSEN, J. P. (1984). The New Institutionalism: Organizational Factors in Political Life. In: The American Political Science, roč. 78, č. 3, s. 734-739. Go to original source...
    19. MARTINSEN, D. S. (2012). The Europeanization of Health Care: Processes and Factors. In: EXADAKTYLOS, T. - RADELLI, C. M. (eds.). Research Design in European Studies: Establishing Causality in Europeanization. New York: Palgrace Macmillan, s. 141-159. Go to original source...
    20. SEDELMEIER, U. (2011). Europeanisation in new member and candidate states. In: Living Reviews in European Governance, roč. 6, č. 1, s. 5-52. Go to original source...
    21. SCHIMMELFENNIG, F. - SEDELMEIER, U. (2005). Introduction: Conceptualizng the Europeanization of Central and Eastren Europe. In: SCHIMMELFENNIG, F. - SEDELMEIER, U. The Europeanization of Central and Eastern Europe. Ithaca, NY: Cornell University Press, s. 1-28.
    22. VINK, M. P. - GRAZIANO, P. (2007). Challenges of a New Research Agenda. In: GRAZIANO, P. - VINK, M. P. (eds.). Europeanization: New Research Agendas. Houndmills: Palgrave Macmillan, s. 3-22. Go to original source...
    23. WENDT, A. (1987). The Agent-Structure Problem in International Relations Theory. In: International Organization, roč. 41, č. 3, s. 335-370. Go to original source...
    24. WIGHT, C. (2006). Agents, Structures and International Relations: Politics as Ontology. New York: Cambridge University Press. Go to original source...
    25. ZEMANOVÁ, Š. - DRULÁKOVÁ, R. (2012). Evropeizace po Lisabonu: Kompetence, governance a domácí změny v kontextu nové primární legislativy EU. In: Současná Evropa, roč. 11, č. 1, s. 65-82.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content